Jedinci se sluchovým postižením zažívají během svého života určité těžkosti, mezi které patří např. komunikace se slyšícími lidmi, omezený přístup k informacím a v neposlední řadě zařazení dětí do běžných škol. Pro žáky se sluchovým postižením (SP) musí být upraveny podmínky pro formulaci k výkladu učiva, aby bylo pochopitelně a srozumitelně předáváno. Na počátku školní docházky se nejvíce žáci potýkají s osvojením si dovedností číst, psát a počítat, následně čtením s porozuměním a postupně se tyto schopnosti a dovednosti promítají do naukových předmětů. Ať se již jedná o prvouku či vlastivědu, popř. později přírodovědu, přírodopis, zeměpis, fyziku atd., ve všech těchto předmětech se objevuje velké množství nových pojmů, s kterými mívají žáci více potíží (s jejich osvojením a pochopením) než žáci intaktní. Z toho důvodu je třeba dbát při výuce těchto předmětů na volbu vhodných metod a forem práce. Hlavním cílem práce je sledovat metody a formy práce užívané při výuce u žáků se sluchovým postižením a zjistit, jaké pomůcky, učebnice, se využívají a zda pedagogové využívají moderních technologií v předmětu vlastivědy a zeměpisu. Dílčím cílem je zjistit, jaké mají jedinci, jež jsou součástí zkoumaného vzorku vztah k těmto předmětům, jak rozumí probíranému učivu, jaké učitel zprostředkovává nové informace, s jakými učebnicemi pracují, jak vypadají pracovní listy, co je v tomto předmětu zajímá, baví nejvíce či naopak apod. Pro realizaci této práce byl vybrán kvalitativní výzkum, hlavní významnou technikou bude polostrukturovaný rozhovor, který bude veden se žáky se sluchovým postižením a s pedagogickými pracovníky, kteří se podílejí na vzdělávání žáků se sluchovým postižením ve vybraných školách. Další výzkumnou technikou bude zúčastněné pozorování, analýza dokumentů a analýza výsledků činnosti. Rozhovor bude na základě přání dotazovaných probíhat prostřednictvím orální komunikace, chatu nebo komunikace ve znakovém jazyce. Úvodem bude zaznamenáno několik nezbytných informací týkajících se věku dotazovaného, typu sluchové vady a pohlaví. Následovat bude osobní i rodinná anamnéza, která volně naváže na polostrukturované otázky rozhovoru. Ty budou koncipovány tak, aby byly díky nim zjištěny následující informace: vztahy k předmětům, jaké pomůcky využívají při výuce, co jim nejvíc pomáhá, jestli jim multimediální pomůcky hodně pomáhají a problematika s porozuměním čtením textu v učebnicích či v pracovních sešitech. Teoretická část bakalářské práce bude rozdělena do třech kapitol. První kapitola bude zahrnovat úvod do problematiky sluchového postižení, anatomii a fyziologii ucha, klasifikaci sluchových vad a také přehled kompenzačních pomůcek. Druhá kapitola bude obsahovat komunikace osob se sluchovým postižením, český jazyk jako cizí jazyk a také možnosti vzdělávání jedinců se sluchovým postižením. Třetí kapitola bude obsahovat rámcový vzdělávací program, učebnice zeměpisu a vlastivědy a také možnosti využití moderních metod ve výuce. Praktická část bakalářské práce bude obsahovat jednu kapitolu. Tato kapitola bude zahrnovat výzkumné otázky, sestavení rozhovoru, výsledky výzkumu.