1. Vymezení řešené problematiky a základních pojmů (dle tématu práce) Poruchy příjmu potravy se netýkají pouze mladých dívek a žen, jak se mnozí domnívají, ohroženi mohou být také muži. Nejznámější poruchy příjmu potravy jsou mentální anorexie a mentální bulimie. Přestože se příznaky obou chorob liší, jedno mají společné: přílišná zaujatost vlastním tělem a neustálá snaha snížit (nebo alespoň nezvyšovat) váhu (Krch, 2005). Statistiky uvádějí, že počty pacientů, v ambulantním léčení i hospitalizovaných, stále vstoupají. Žáci základních škol tvoří rizikovou skupinu. „V roce 2017 tvořily hospitalizace pacientů ve věku do 15 let necelou čtvrtinu u celkového počtu hospitalizací s diagnózami F50.0-F50.9. Ve věku 15-19 let bylo 39 % hospitalizací…“ (Nechanská, 2018) Papežová (2000) vysvětluje, že učitel je jedním z prvních, kteří si můžou změny chování u dítěte všimnout. Pokud se podaří navázat spolupráce s rodinou, lze učinit opatření bránící rozvoji poruch příjmu potravy. Teoretická část práce je rozčleněna do tří kapitol. První obsahuje vymezení základních pojmů poruch příjmu potravy. Druhá kapitola pojednává o poruchách příjmu potravy v dětství a dospívání. Třetí kapitola se věnuje prevenci ve školním prostředí. Praktická část přibližuje prováděný výzkum - cíl výzkumu, charakteristiku výzkumného vzorku, interpretaci a analýzu výsledků výzkumu; a závěr šetření. 2. Shrnutí dosavadního stavu řešení či poznání (stručná rešerše, východisko pro cíl práce, formulace výzkumných problémů apod.) Předními odborníky na problematiku poruch příjmu potravy v ČR jsou PhDr. František Krch a Prof. MUDr. Hana Papežová, CSc. Širokou škálu služeb nabízí centrum Anabell. Vzhledem k malému množství dostupných prací zabývajících se kvalitativním výzkumem informovanosti učitelů o poruchách příjmu potravy budou v diskuzi využity také data z prací s kvantitativním výzkumem. Pro tento účel byly vybrány celkem tři práce. Kvalitativní výzkum Veroniky Gilbertové (2016), kvalitativní výzkum Michaely Mičánkové (bakalářská práce, 2015) a kvantitativní výzkum Barbory Peštové (diplomová práce, 2016). Zaměřujeme se na data spojená s informovaností učitelů o poruchách příjmu potravy, se zkušeností vyučujícího s žákem trpícího poruchou příjmu potravy a se znalostí institucí zaměřující se na poruchy příjmu potravy (např. Anabell). 3. Cíl práce Hlavním cílem bakalářské práce je zjištění informovanosti pedagogů základních škol o problematice poruch příjmu potravy. Byly stanoveny tyto výzkumné otázky: Jak pedagogové realizují prevenci poruch příjmu potravy ve své učitelské praxi? Z jakých zdrojů čerpají pedagogové své znalosti o poruchách příjmu potravy? 4. Pracovní postup (přístup k řešení, metody, techniky, nástroje apod.) Praktická část je řešena kvalitativním výzkumem, metodou polostrukturovaného rozhovoru. Účastníky výzkumu budou učitelé předmětu výchovy ke zdraví na základních školách v Brně (příp. jeho okolí).