1. Vzdělávání je jednou z perspektiv kvality života v dospělosti pro každého člena naší společnosti. Je proto důležité prozkoumat, jaké podmínky ke vzdělávání mají děti a mladiství v dětských domovech, co je (de)motivuje, (ne)vede k lepšímu vzdělání. 2. V individuální rovině je vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním (tedy i mládeže v ústavní výchově) zaměřeno na kompetence a disponibilní zdroje žáka. V samém centru je otázka, jakými schopnostmi žák disponuje, aby se mohl vyrovnat s požadavky na procesy učení (Němec, Vojtová, 2009). Zároveň současné pojetí poruchy emocí a chování zohledňuje míru znevýhodnění dítěte při získávání odpovídajícího vzdělání (Vojtová in Pipeková et al., 2010). Děti z dětských domovů se často vidí jako neúspěšné, považují se za smolaře, jejich motivace je krátkodobá, nemají na sebe vysoké požadavky, předem se vzdávají aspirací (Vojtová, 2008). Ústavní výchova je pro děti v dětských domovech stigmatem, typickým příkladem chování společnosti vůči osobám se sociálním znevýhodněním, kterými děti v ústavní výchově jsou, je upírání zdrojů a prostředků, a to i vzdělávacích (Pančocha in Pančocha, Vítková et al., 2013). Mládež v dětských domovech lze zařadit do skupiny osob v riziku poruch chování, což může mít za následky vytvoření nálepek od spolužáků, šikanu, a to tedy dále ovlivňuje docházku do školy a vzdělávání samotné (Vojtová, 2008). 3. Práce si klade za cíl popsat, jakého hodnocení v průměru dosahují děti a mladiství v dětských domovech, jakého nejvyššího vzdělání dosáhnou za ústavní výchovy, co nebo kdo má vliv na jejich motivaci ke vzdělávání a co pro vzdělání dělají pedagogové, rodiče i oni samotní. 4. Práce bude rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část bakalářské práce čerpá z odborné literatury, praktická část bude tvořena výzkumem v dětských domovech. Autor bude sbírat data k výzkumné části bakalářské práce pomocí dotazníků, metoda bude tedy kvantitativní. Dotazníky budou potvrzovat nebo vyvracet následující hypotézy: Mládež v dětských domovech se vnímá jako nedostatečně motivovaná ke vzdělávání, nevidí žádnou výhodu ve vyšším vzdělání. Mládež v dětských domovech nedosahuje dobrých školních výsledků. Za ústavní výchovy dosáhne mládež v dětských domovech nejvýše středního vzdělání. Mládež v dětských domovech vnímá pedagogy tak, že k nim přistupují jinak – mají horší podmínky ke vzdělávání.