Vymezení řešené problematiky a základních pojmů: První kapitola bude věnována problematice neslyšících, nedoslýchavých i ohluchlých a vysvětlení základních pojmů z této oblasti. V další kapitole bude popsána oblast komunikace, která je v případě lidí se sluchovým postižením – zvláště pak dětí – velmi specifická. Třetí kapitola vymezí literární žánr pohádka, nastíní jeho vývoj. Zdůrazní vliv pohádky na dítě v několika různých oblastech a také jejich přínos ve vývoji dítěte. V praktické části budou představeny jednotlivé metody a možnosti zprostředkování pohádek dětem se sluchovým postižením v předškolním věku. Budou zde porovnány dvě konkrétní metody zprostředkování – metoda „čtení pohádky podpořená vizualizací a dramatizací“ a metoda „čtení pohádky bez dramatizace a vizualizace“. Úspěšnější z nich bude uvedena jako konkrétní příklad zprostředkování pohádky dětem v této cílové skupině. Cíl práce: Cílem této práce je popsat možnosti – metody – zprostředkování pohádek dětem se sluchovým postižením v předškolním věku. Vedlejší cíle: Zdůraznit nezastupitelnou roli pohádek a jejich přínos vývoji dítěte. Popsat konkrétní možnost zprostředkování pohádek této cílové skupině. Zjistit, jak na danou formu zprostředkování pohádky daná skupina reaguje. Metody využité v teoretické části práce: analýza odborné literatury, analýza dokumentů – RVP; ŠVP Mateřské školy pro sluchově postižené, Holečkova 4, Praha 5; legislativa Metody využité v praktické části práce: kvalitativní výzkumné šetření – případové studie událostí (dvou způsobů přímého zprostředkování pohádky dětem v předškolním věku se sluchovým postižením v jejich přirozeném prostředí mateřské školy, kterou navštěvují), realizované v MŠ Holečkova v období listopad 2011 – leden 2012 Hlavní výzkumná otázka: Je využití metody vyprávění pohádky s dramatizací a vizualizací pro děti se sluchovým postižením předškolního věku efektivnější než vyprávění klasické? Vedlejší výzkumné otázky: Pamatují si děti, kterým byla pohádka vyprávěna metodou M1 (s využitím dramatizace a vizualizace) vyprávěný příběh lépe než děti, kterým byla vyprávěna pohádka metodou M2 (bez dramatizace a vizualizace)? Je pozornost dětí během vyprávění metodou M1 větší, než v případě vyprávění pohádky metodou M2? Je vyprávění metodou M1 pro děti více poutavý (zajímavý), než vyprávění metodou M2? Techniky sběru dat během realizace zprostředkování pohádky metodou M1 a M2: přímé zúčastněné pozorování, nepřímé pozorování (z videozáznamu) vyhodnocení odpovědí jednotlivých dětí, rozbor výsledků činnosti každého dítěte polořízený rozhovor s dítětem, využití dotazníků, analýza dokumentů dále – pozorování, analýza materiálů, přímá práce s dětmi, rozhovory Předpokládané využití výsledků: Snahou je vytvořit práci, jejíž výsledky by mohly být využitelné například pro pedagogy, asistenty a vychovatele působící v MŠ pro sluchově postižené, případně pro pedagogy, kteří se s dětmi z této cílové skupiny setkávají v integraci, ale také pro samotné rodiče sluchově postižených dětí, kteří hledají cesty, jak se své děti stále více rozvíjet.