V současnosti je kladen ČSI velký důraz na proměnu hodnocení výsledků žáků v českém vzdělávacím systému. Ze zprávy Santiago (2012) vyplývá, že učitelé v ČR kladou velký důraz zejména na hodnocení sumativní. Z výsledků výzkumů vyplývá, že hodnocení podporující učení posiluje žákovo učení, ale v českých školách není systematicky využíváno. V českém prostředí se věnují tématice školního hodnocení autoři Kolář, Košťálová, Schimunek či Slavík, z jejichž publikací budu vycházet. Ze zahraničních zdrojů se budu opírat o práci autorů Black, William, Hall i Heritage. Tato práce se zabývá formativním hodnocením žáků a jeho vlivem na rozvoj učení. Teoretická část se zaměřuje jak na vymezení školního hodnocení, jeho funkcí a typů tak i na definování hodnocení pro učení jakožto hodnocení podporující učení a zvyšující motivaci žáků. V souvislosti s hodnocením podporujícím učení se zabývá sebehodnocením žáků a jeho vlivem na jeho sebepojetí a učení. Empirická část se poté zaměřuje výhradně na aplikaci formativního hodnocení do učitelské praxe. Tato část klade důraz na pečlivé pozorování a zkoumání výsledků žáků před i po zavedení formativního hodnocení do hodin anglického jazyka. Kromě toho, věnuje pozornost motivaci žáků k učení i tomu, jak se tato motivace mění po užití formativního hodnocení. V závěru zkoumá, zda zavedení formativního hodnocení opravdu podporuje rozvoj učení u žáků a jaký je skutečný vliv tohoto hodnocení na žáky. Cílem této práce je zhodnotit, jaký vliv mají dosud používané metody školního hodnocení na žáky a zda zavedení formativního hodnocení do praxe rozvíjí chuť žáků k učení. Svou specifičností zavedením zcela nového, neznámého pojmu do vyučování anglického jazyka na venkovské škole tato práce doufá, že plnohodnotně přispěje k rozšíření povědomí o nových možnostech hodnocení ve školní praxi a bude inspirací pro další pokrokové pedagogy. Hlavní metodou sběru informací pro teoretickou část je studium odborných publikací věnujících se tomuto tématu z řad českých prací i zahraničních studií. Zásadní metodou sběru informací pro empirickou část je skupinový rozhovor se žáky, dále také dlouhodobé pozorování žáků a analýza dokumentace. Tyto metody nám poskytnou nejen přímé zkušenosti žáků se zaváděním zcela nového hodnocení do výuky anglického jazyka, na které nebyli zvyklí ani žáci ani učitelé, ale i důsledné sledování změn v postojích k učení jednotlivých žáků či zvyků a rovněž rozdílné nahlížení na sebe a měnící se motivaci. Výsledky této práce budou jistě sloužit jako inspirace pro školy v blízkém okolí, které se chtějí podílet na zavádění formativního hodnocení do českých škol. Kromě výše zmíněného, bude tato práce sloužit jako záchytný bod pro mé kolegy, kteří v ní najdou užitečné informace a rady pro svoji učitelskou praxi.